Osová vzdálenost a průhyb řetězu
Doporučená osová vzdálenost je čtyřicetinásobek rozteče čepů v řetězu, za obvyklé maximum lze považovat stošedesátinásobek rozteče. Při provozu musí být řetěz správně předepnut buď nastavením průhybu volné větve nebo napínací kladkou. Průhyb řetězu je zapotřebí nastavit tak, aby volná větev byla prověšena nejméně 1% a nejvíce 3% osové vzdálenosti. Při použití napínací kladky je zapotřebí umístit ji za hnací řetězové kolo tak, aby napínací síla působila proti průhybu řetězu. Velikost napínací síly by měla dosahovat 1% síly potřebné k přetržení řetězu. Kladka by měla umožňovat napínání minimálně 2,5 rozteče řetězu. V takovém případě se lze vyvarovat použití zalomené spojky, která snižuje dovolené zatížení až o 30%. Vhodná vzájemná poloha hřídelí je vedle sebe s osou v horizontální poloze, případně šikmo, s výškovým přesazením jedné hřídele, ale poloha os hřídelí musí být vždy v horizontální poloze. Méně vhodné je vertikální uspořádání řetězových kol, tedy poloha hřídelí nad sebou. Zcela nevhodné je horizontální uspořádání s nezatíženou horní větví. Osy hřídelí řetězových kol musí být vždy v horizontálním směru. Řetěz nesmí být v provozu tlačen ani na něj nesmí působit žádná boční síla. Provozním zatížením dochází k pozvolnému protažení řetězu, které nesmí přesáhnout hodnotu 2% délky, jinak dochází k nadměrnému opotřebení řetězových kol.
Požadavky na montáž převodu a jeho údržbu
- Při konstrukci převodu je zapotřebí dbát na to, aby horní větev byla tažná a dolní volná.
- Řetěz musí na řetězové kolo plynule nabíhat, při nasouvání řetězu (válečku) do zubové mezery řetězového kola musí být bez trhavého pohybu.
- Je-li použita napínací kladka, umísťuje se za hnací (malé) kolo, měla by mít lichý počet zubů a měla by se o řetěz opírat alespoň 3 zuby.
- Není-li použita napínací kladka, musí mít řetěz volnou větev mírně prověšenou, ne však více než 3% osové vzdálenosti (viz Osová vzdálenost a průhyb řetězu).
- Příliš napnutý řetěz zatěžuje ložiska, má větší odpor, zahřívá se, způsobuje rychlejší opotřebení řetězových kol, má sníženou životnost.
- Příliš volný řetěz svým kmitáním způsobuje neklidný chod a rázy, v extrémním případě může spadnout.
- Při velkých osových vzdálenostech (více než šedesátinásobek rozteče) je nutné volnou větev podepřít opěrnou kladkou nebo vodící lištou.
- V případě vibrace napínacího zařízení je potřeba opatřit je tlumičem kmitů.
- Řetěz nesmí být tlačen nebo kroucen a nesmí na něj působit boční síly.
- Prodloužení řetězu v provozu nesmí přesáhnout 2%, u rychloběžných řetězů 1% délky řetězu.
- Spojovací a unášecí články podléhají zvýšenému namáhání a tím i opotřebení. Proto je zapotřebí jejich díly při provozu pravidelně kontrolovat.
- Řetězová kola nesmí vykazovat obvodou a zejména čelní házivost. Konstrukce kol pro válečkové a pouzdrové řetězy musí být v souladu s normou (DIN 8192, DIN 8196, ČSN 01 4811).
- Řetězová kola musí být v rovině, největší přípustné axiální přesazení nebo nerovnoběžnost řetězových kol je max. 3‰, tj. 3 mm/m.
- Z důvodu rozložení hnací síly na více zubů by měl být úhel opásání hnacího kola alespoň 120°, u větších hnacích kol (nad 25 zubů) alespoň 90°.
Záběh řetězu
Po montáži nového řetězu dochází při provozu k usazení nalisovaných spojů. Protože se při tomto usazení nepatrně zvětší vůle mezi jednotlivými díly ve směru působení síly, je zapotřebí při zabíhání řetězu kontrolovat, zda nedochází k nadměrnému zvětšení průhybu volné větve. Z důvodu zkrácení doby potřebné k záběhu jsou válečkové řetězy po vyrobení předepínány. V případě montáže nového řetězu na řetězové kolo s velkým počtem zubů ( nad 60 zubů) může nastat situace, že je zapotřebí řetěz na ozubení dotlačit, případně naklepat dřevěnou paličkou. Toto zdánlivé zkrácení rozteče článků je způsobeno vyplněním mezer mezi válečkem, pouzdrem a čepem mazacím tukem. Po několika otáčkách se mazací tuk vytlačí a řetěz usadí.
Pracovní prostředí
Životnost řetězu výrazně ovlivňuje prach, mechanické nečistoty, vlhkost a teplota, zejména pokud je nižší než -10°C nebo vyšší než 160°C. Pokud je řetěz průběžně mazán olejem, jsou nečistoty vyplavovány. V případě mazání tukem mohou nečistoty v mazacím tuku ulpívat a ten potom působí jako brusná pasta. Proto je velmi důležité v těchto případech řetěz podle potřeby demontovat, odmastit, zbavit nečistot a zbytků tuku a vhodným mazadlem znovu namazat. Pokud řetěz pracuje při nízkých teplotách pod -10°C nebo naopak při teplotách nad 160°C, pevnost a životnost řetězu se snižuje. Proto je zapotřebí při výpočtu vhodného řetězu zahrnout korekční součinitel a garantovanou pevnost řetězu při přetržení, která se zjišťuje při běžných teplotách, příslušným poměrem snížit. Doporučené hodnoty korekčních součinitelů platí pro klidné namáhání, v případě rázů je nutno jejich hodnotu zvýšit.
Tabulka pro volbu korekčního součinitele v závislosti na provozní teplotě řetězu
| Provozní teplota řetězu (°C) | Korekční součinitel |
|---|---|
| -40 až -20 | 4,0 |
| -20 až -10 | 3,0 |
| 160 až 200 | 1,3 |
| 200 až 300 | 2,0 |
Skladování
Řetězy musí být nakonzervované a uskladněny v suchém, dobře větraném skladu s relativní vlhkostí vzduchu 54 až 75%, chráněny před vnikáním plynů a prachu a bez přítomnosti chemikálií ( ČS 02 3301 čl.44 ). Doporučená skladovací teplota je +5°C až +40°C.
